Připouštění králíků jako nejdůležitější okamžik cíle našeho chovu se může zdát být jednoduchým krokem, opak je pravdou.
Obecně se k věku pro připouštění dočtete, že střední plemena se mohou začít připouštět ve věku okolo 8. měsíce, velká plemena o měsíc déle a malá zas o měsíc dříve. V případě připouštění BROJLERŮ/HYBRIDŮ/KŘÍŽENCŮ, které můžeme stejně vlastně zařadit mezi střední plemena lze začít připouštět, pokud je samice ve věku minimálně 4 měsíce a váze rovněž 4kg.
Proč se některé zdroje různí v tomto časovém období si těžce vyložit, ale ze studovaných zdrojů je možné vyčíst, že se u králíků někdy hovoří o dvojí dospělosti, o sexuální, kdy jsou samice již schopné počít a postarat se o potomstvo, a o fyzické tzv. chovné dospělosti, jako okamžiku, kdy se králíci přibližují k cílové váze svého plemena, která je důležitá zejména pro výstavní účely.
My se v našem chovu rovněž přikláníme k připouštění samic ve věku od 4 měsíců a to z několika důvodů a to hlavně za předpokladu, že chovné nepříbuzné kusy jsou v bezvadném zdravotním stavu a mají pestrou a vyváženou stravu. V první řadě důvodem chovu je prostě masná užitkovost, v druhé řadě pokud samici nebudeme k chovu využívat, v rámci výkrmu – dospívání nám může ztučnět a bude jak odmítat připouštění, tak případně nebude moci otěhotnět. Samice by tak měla začít v našem chovu začít pracovat. Je třeba upozornit z naší zkušenosti, že ohled na věk 4 měsíců a váhu 4kg nelze aplikovat na samce s kterým bychom takovou samici chtěli připustit, z vlastní zkušenosti je takový samec moc mladý a než se naučí skákat a nad samicemi dominovat, zabere to nějaký čas. Například u nás měl samec středního plemene problém pořádně chytit a skočit na větší samici velkého plemene. Z tohoto důvodu jsme si vlastně pořídili právě zkušenějšího zdatnějšího druhého samce.
Období pro připouštění je téměř po celý rok s výjimkou letního období, kdy vysoké teploty mohou být pro březí samice fatální. Bavíme se o venkovním chovu. Vlastním pozorováním si i všimnete v letních měsících, že se králíků zrychluje dýchání. Králík nemá téměř žádné potní žlázy. Jediné potní žlázky jsou v okolí tlamičky. Tyto žlázky a uši jsou jedinými termoregulačními orgány králíka. Při vyšších teplotách snižují paradoxně příjem vody, méně pijí.
Připouštění provádíme vždy vložením samice do samcova kotce. Nikdy ne naopak, samice by si totiž bránila své teritorium. Mohla by být velice agresivní, mohla způsobit zranění a samotný samec by si nemusel být v cizím prostředí jistý.
Připouštění netrvá dlouho, samec by měl okamžitě získat nad samicí zájem, očichat ji, skočit na ni. Samice jeli v říji, bude ochotná, zalehne k zemi a nadzvedne pánev s pírkem (ocáskem), aby umožnila samci lepší proniknutí. Samec provede několik velmi rychlých pohybů, kterými samici během několika sekund oplodní. Samec se po aktu s roztaženými zadními nohami svalí na zem (odpadne) na bok a někdy si zachrochtá. K ejakulaci dochází již po 8 až 12 rychlých koitálních pohybech, které u pohlavních orgánů vyvolají třením teplotu 40-45 °C. Samec si občas v rámci aktu vykousne ze hřbetu samice talisman v podobě její srsti. Samici bychom měli tehdy odebrat a vložit k samci zase za pár hodin k dalšímu skoku. Obvykle stačí pouze jeden skok, jistotou jsou však dva. Pokud vše proběhne dobře, brzy lze očekávat zabřeznutí samice.
Březost samice trvá 31 dní, ale může se stát že samice porodí o den dříve nebo i dva dny později.
Počet potencionálních králíčat určuje samice svými uvolněnými vajíčky.
Intenzita připouštění samic záleží na jejich chovném využití. V plemenných chovech pro výstavy se připouští 2-3x ročně, pro masnou užitkovost 3-4x za rok. V intenzivních velkochovech i 5-6x za rok.
K možné otázce, jak dlouho v odchovu vydrží samice, lze z některých materiálu nastudovat, že tak jako slepice se i ramlice (samice králíka) rodí dopředu s předurčeným počtem vajíček, které za život uvolní. Dočtete se, že při 2 vrzích ročně vydrží samice v chovu 7 let, z této informace lze tedy orientačně lze počítat přibližně se 14 vrhy od jedné samice. Počet králíčat se samozřejmě může i začít snižovat. K této otázce jsme moc materiálů nedohledali, nicméně se to zdá být logicky přijatelné.
Říje
U samic králíků se říje projevuje několika specifickými příznaky, které signalizují, že jsou připraveny k páření. Mezi nejběžnější projevy patří tření spodní části čelisti, pysků nebo krku o různé hrany v kotci, časté přehrabávání podestýlky, vyhrabávání sena či zvýšený neklid a agresivita. Tyto signály obvykle naznačují, že samice je v aktivní fázi svého pohlavního cyklu.
Říje je perioda, která se u samic střídá v pravidelných intervalech, zpravidla každých 7 až 12 dní. Během této fáze je samice nejplodnější a po páření je největší pravděpodobnost, že dojde k oplodnění. V okamžiku vrcholu říje je pochva samice maximálně prokrvená a vaječníky uvolňují nejvíce vajíček. Během běžné říje samice uvolní větší množství vajíček, což vede k větším vrhům. Na rozdíl od jiných savců však králice disponuje i tzv. provokovanou říjí, která umožňuje oplodnění i mimo klasickou říji. Tento proces je „vyprovokován“ samotným pářením, což způsobí uvolnění vajíček z vaječníků, ale v menším množství. Tento typ říje může vést k menším vrhům, a proto není doporučeno připouštět samice mimo jejich přirozenou říji.
V zimních měsících (říjen až prosinec) může být u některých samic přirozená říje slabší nebo se dokonce nedostavit vůbec. Tento jev je způsoben chladem a zkracujícím se světelným dnem. Nicméně chovatelé mají k dispozici několik metod, jak tuto přirozenou pauzu obejít a říji vyvolat uměle.
Jedním z nejefektivnějších způsobů, jak stimulovat říji, je správná výživa. Krmiva obohacená o vitamín E mohou výrazně přispět k nastartování pohlavního cyklu. Tento vitamín se přirozeně nachází například v kořenech a nati celeru nebo petržele, méně pak v mrkvi. Dalším přirozeným způsobem, jak vyvolat říji, je přenesení podestýlky a bobků od samce k samici či prohození samce se samicí v kotcích. Tento postup může mít pozitivní vliv na jejich vzájemnou interakci a stimulaci pohlavního cyklu.
Pro chovatele, kteří preferují technické řešení, existuje možnost umělého osvětlení v králíkárně. Prodloužením světelného dne se dá podpořit pravidelný výskyt říje, což může být užitečné zejména v zimních měsících. Další variantou je použití vitamínového přípravku Rabitin, který se podává samicím, které mají problém se zabřeznutím nebo mají malý počet mláďat.